Karel Janeček

Karel Janeček je mimořádná osobnost — matematik, logik, vizionář a filantrop, který překračuje hranici běžného úspěchu. Zatímco většina bohatých lidí proměňuje svůj zisk v pohodlí, on ho chápe jako energii v pohybu — jako prostředek k probouzení společnosti. Karel tedy není filantropem v tradičním slova smyslu, ale iniciátorem změn, který rozžehne děj, zburcuje okolí a jde dál.

Své logické myšlení přenesl z burzovních algoritmů do společenských procesů. Stojí za návrhem volební metody D21, spoluzaložil Nadační fond Neuron, založil Nadační fond proti korupci, projekty Laskavec a Školní participace a dlouhodobě podporuje vzdělávací inovace, například metodu Abaku. V každém z těchto směrů se projevuje jeho přesvědčení, že skutečná hodnota peněz spočívá ve schopnosti rozpohybovat pozitivní proces, ne ho vlastnit.

Karel Janeček je společenský buřič, který se nebojí vystoupit z řady — ať už otevřenou kritikou covidových restrikcí na pódiu Českého Slavíka, nebo dlouhodobým tlakem na transparentnost veřejného života. Jeho odvaha a neochota přizpůsobit se většinovému pohodlí z něj dělají vzácný typ moderního mecenáše: člověka, který bohatství používá jako nástroj svobody, nikoli jako její náhražku.

Vladimír Tesař je pedagog a humanista. S Karlem Janečkem ho spojuje vědomí, že čísla nejsou jen prostředky počítání, ale jazykem myšlení a porozumění světu — zápisem pozic, na nichž stojí jeho rytmus. Oba vnímají vzdělávání jako zrcadlo zdraví společnosti; čím více pozornosti věnuje svým dětem, tím životaschopnější sama je. Jeho práce stojí na tiché, ale pevné víře, že vzdělávání může být léčivým procesem — že každé dítě, které se naučí přemýšlet s radostí, je krokem k rovnováze společnosti.

Vladimír Tesař, Karel Janeček spolu s celým týmem Abaku věnují rozvoji i každodennímu chodu projektu spoustu energie. Všechny spojuje jedna pozoruhodná vlastnost — jsou to „životní hráči“. Hra pro ně není útěk z reality, ale způsob, jak ji tvořit. A nejsou v tom zdaleka sami:)

Hra je pro člověka přirozeným způsobem učení, růstu a porozumění světu.

Tento jednoduchý princip vyjadřovali myslitelé, vědci a pedagogové napříč kulturami a stoletími:

1. Hra a učení

   „Hra je radost. Učení při hře jest radostné učení.“ — Jan Amos Komenský
   „Děti se učí hrou. A co je nejdůležitější — při hře se učí, jak se učit.“ — O. Fred Donaldson
   „Hra je nejoblíbenější způsob, jakým se náš mozek učí.“ — Diane Ackerman
   „Hra je základem učení, kreativity, sebevyjádření a konstruktivního řešení problémů.“ — Susan Linn
   „Hra je primárním způsobem, jakým byly děti navrženy k učení.“ — Kathy Hersh-Pasek a Roberta Golinkoff
   „Děti se učí prostřednictvím činů — hra je způsob, jakým objevují svět…“ — Bethe Almeras
   „Pro malé dítě neexistuje hranice mezi hrou a učením…“ — Penelope Leach
   „Hračky jsou nástroje dětství…“ — Mark Carson
   „Hra dává dětem možnost procvičovat to, co se učí.“ — Fred Rogers
   „Během jedné hodiny hry se o dítěti dozvíte víc než za rok rozhovorů.“ — Platón
   „Pozorováním dětí při hře poznáváme jejich starosti, přání a fantazie.“ — Jerome Singer
   „Ve hře se dítě chová nad rámec svého běžného věku.“ — Lev Vygotskij
   „Hra je nejvyšším projevem lidského rozvoje v dětství.“ — Friedrich Fröbel
   „Hra je nejvyšší formou bádání.“ — Albert Einstein
   „Vzdělání není přípravou na život; vzdělání je život sám.“ — John Dewey

2. Hra a tvořivost

   „Vytvoření něčeho nového není dílem intelektu, ale instinktu hry.“ — Carl Jung
   „Když si děti hrají na něco, překračují hranice reality.“ — Fred Rogers
   „Kreativitu nelze vyčerpat…“ — Maya Angelou
   „Nouze může být matkou vynálezu, ale hra je jeho otcem.“ — Roger von Oech
   „Každé dítě je umělec…“ — Pablo Picasso
   „Ve světě imaginární hry děti svobodně vyjadřují své představy.“ — Sandra Russ

3. Hra a rozvoj osobnosti

   „Hra buduje volný, zvídavý a samostatný charakter.“ — James Hines Jr.
   „Riziková hra učí děti odhadovat nebezpečí…“ — Caroline Paul
   „Hra je tréninkem na neočekávané.“ — Marc Bekoff
   „Dítě miluje svou hru ne proto, že je snadná, ale protože je těžká.“ — Benjamin Spock
   „Hra je způsob, jakým překračujeme vlastní limity.“ — Erik H. Erikson
   „Nic nerozzáří dětský mozek tak jako hra.“ — Stuart Brown
   „Jednoduchost hry pomáhá dětem skládat složitost života.“ — L. R. Knost

4. Hra a vztahy

   „Hra je základem vztahů a tolerance.“ — Isabel Behncke
   „Hra připomíná naši vzájemnou závislost.“ — Jill Violet
   „Čas strávený hraním s dětmi není nikdy promarněný.“ — Don Lantero
   „To, s čím si hrajeme, formuje náš život.“ — Fred Rogers
   „Nikdy by mě nenapadlo, že budeme muset obhajovat právo dětí na hru.“ — Nancy Carlsson-Paige
   „Nechte je hrát si! Čím víc si hrají, tím odolnější budou.“ — Jessica Joelle Alexander

5. Hra jako potřeba a právo

   „Pud ke svobodné hře je základní biologický pud.“ — Peter Grey
   „Děti potřebují svobodu a čas na hru…“ — Kay Redfield Jamison
   „Hra není zbytečnost, ale základ mozkového vývoje.“ — Denita Dinger
   „Chceme-li dětem dobrý život, musíme jim dopřát více hry.“ — Peter Grey
   „Když dětem upíráme hru, upíráme jim porozumění světu.“ — Erika Christakis
   „Je paradoxní, že stále rozlišujeme mezi časem na učení a časem na hru.“ — Leo F. Buscaglia

6. Hra v kultuře a myšlení

   „Během jedné hodiny hry se o dítěti dozvíte víc než za rok rozhovorů.“ — Platón
   „Ve hře odhalujeme, jací skutečně jsme.“ — Ovidius
   „Člověk je nejvíce sám sebou, když dosáhne vážnosti dítěte při hře.“ — Herakleitos
   „Hra je oslavou možného.“ — Martin Buber
   „Dítě, které si nehraje, není dítě…“ — Pablo Neruda
   „Skutečným cílem života je hra.“ — G. K. Chesterton
   „Trocha bláznovství čas od času…“ — Roald Dahl
   „Život je zábavnější, když hrajeme hry.“ — Roald Dahl
   „Dvakrát, dvakrát, dřina, běda…“ — William Shakespeare